Sestry Tisk Email
Napsal uživatel Buena   
Čtvrtek, 27 Listopad 2008 23:00
"Bojuj, otče,", naléhavě mu zašeptala do ucha, "bojuj! Nevzdávej to! Prosím...". Odvrátila pomalu tvář, skryla si ji kapucí a posadila se před lože na sedátko. Smutně se na otce zadívala a spustila ruce do klína.
Vzdychla.
Její otec umíral. A ona je teď s veškerým svým umem věhlasné léčitelky v koncích. Neví už, jak otce přimět opustit tyto skličující prostory. Přemítá, kde ještě hledat pomoc...
Vždyť ani otcovi největší přátelé nebyli schopni vykřesat jiskru v jeho očích. Všechno vzdal po tom proklatém sněmu. Když se do něj všichni pustili jako divá zvěř. A to nejen samotný sněm...
Ještě teď ji v uších zní ryk davu na náměstí a spílání směrem ke kočáru. Ta krutá slova, dopadající na jejích povoz: "Zabte hordu! Válka! Zrádce!". To nejspíš otce definitivně zlomilo.
* * *
Za dveřmi přikrčená postava, pokoušející se zachytit nějaký zvuk z místosti. Právě si s pokřiveným úsměvem spokojeně mne ruce: "jen dočkej Vladíku..., jen dočkej..."
Když tu náhle neslyšné kroky.
"Co tu děláš?", zasyčí ji někdo do ucha. Postava sebou v úleku prudce trhne.
"Nemůžeš se dočkat ty ropucho!?", stiskne ji silná ruka ihned hrdlo až ztěžka zachroptí a zamává bezmocně rukama vzduchem.
"Táhni, hyeno!", uslyší další sykot slov, ceděných mezi zuby. S těmito slovy odhodí Ivana služebnou k protější stěně chodby. Ta si mne pochroumaný krk, sklopí hlavu a kvapně opouští místo vlastní potupy.
* * *
Ivana vstupuje do místnosti a tázavým pohledem kývne na sestru. Vlaďka smutně zavrtí hlavou a spočine prázdným pohledem na sestře.
Ta usedne vedle.
"Víš, možná tuším, co by mohlo otci pomoci," pronese Ivana po chvíli mlčení.
"Netroufám si však domyslet důsledky pro nás všechny..." dodává.
"Myslíš když nepomohli přátelé tak...?"
"Ano. Je to vlastně už naše poslední šance na změnu. Nemáme však už ani času nazbyt."
"Obávám se, že to jsou přehnané naděje. Oni o tom ani nevědí Ivano..."
"Budiž, ale je to naděje z posledních. Jestli i ta zklame tak budeme vědět, že jsme pro otcův návrat udělali opravdu vše. I s tím rizikem..."
"A jak to chceš udělat, když musíme zůstat s otcem a nedá se tu už nikomu věřit?" a Vlaďka vzhlédne na apatickou, strhanou tvář otcovu.
"Požádame o pomoc Zariane a Non. Zajedu ještě teď za Mistrem Kalibutanem. On už bude vědět jak se s nimi spojit. A ty dej pozor sestro. Dobře otce hlídej. Právě jsem přistihla Briu jak šmějdí za dveřmi."
 
Předchozí: Nové obzory
Právě čtete: Sestry
Pokračování: Dcéra
 
Template Design ah-68 | Copyright © 2009 by Buena