Nejnavštěvovanější český film
Napsal uživatel Buena   
Neděle, 07 Prosinec 2008 17:38
Pyšná princezna
Když autoři Pyšné princezny Henryk Bloch a Oldřich Kautský spolu s režisérem Bořivojem Zemanem přišli s nápadem natočit Pyšnou princeznu, užili si dost protivenství a nástrah. Trvalo dlouho, než dokráčeli za devatero řek a kopců. Tehdejší režim se filmové pohádky bál.
Nechce se tomu věřit, ale Pyšná princezna je padesátnicí. Za ta léta se z ní stala královna - královna českých pohádek.
Těžko bychom hledali člověka, který by tento film neviděl. Láskyplný příběh Krasomily a Miroslava sledují se zaujetím děti stejně jako jejich rodiče či babička s dědou. Ti už poněkolikáté, a pořád je nač se dívat. My jsme se do království podívali zadními vrátky a prozradíme vám několik zajímavostí.
Pyšná princezna
Bohužel už není mnoho těch, kteří by mohli o natáčení dnes vyprávět. Podařilo se nám spojit s panošem Vítkem - Gustavem Heverlem, ale nakonec ze schůzky sešlo. Zato princ Miloš Nesvadba zavzpomínal rád a samozřejmě i princezna Krasomila - Alena Vránová.
Nejprve se dozvěděli, že pohádku ano, ale bez nadpřirozených bytostí, čar a kouzel. Pak nastal problém s postavou krále Miroslava. Představitel feudála, a kladný hrdina? Pohádkového panovníka zachránil nápad Oldřicha Kautského: král v převlečení za zahradníka dá zřetelně najevo, že se neštítí fyzické práce. Následoval třetí úkol: Nechť pohádka dostatečně názorně zobrazuje ideu rozděleného světa, a to tak, že země krále Miroslava je tou naší částí, geograficky tedy na východě. U nás je dobře, tam u nich se nesmí zpívat. V šeru kin dávali mnozí diváci potleskem i smíchem najevo, jak pochopili, na kterou stranu hranice skáče švec, když si chce zazpívat. Ty paradoxy!
Pyšná princezna
Scéna s notujícím ševcem musela být zařazena ještě na poslední chvíli, aby bylo divákům opravdu jasné, na které straně je pracujícímu lidu tak zle, že si nesmí ani zazpívat. Autoři původně nechali upravit zevnějšek krále Miroslava po jeho vstupu do Půlnočního království - u holiče. V holičské oficíně se král Miroslav dozví, že se u pana krále uvolnilo místo zahradníka.
Holič: "Zrovna minulý týden ho vyhnali a musel být ještě rád, že ho nezavřeli.
"Miroslav: "Proč?"
Holič:"Zpíval si. A na královském hradě se nesmí zpívat."

Pyšná princezna
Autoři vylepšili králi Miroslavovi jeho kádrový profil i tím, že ho ukázali jako progresivního a uvědomělého politika doby. Ne té pohádkové, tedy nadčasové, ale doby uvedení filmu. Tehdy se u nás začalo se stavbami velkých přehradních nádrží, což v původním scénáři navrhuje i král Miroslav. Když si stěžuje dřevař, že mlynář bere z řeky všechnu vodu do mlýnského náhonu, král po chvilce přemýšlení doporučí: "Postavíme na řece hráz a bude hned dost vody pro mlýny i pro vory. Jak se Jakub vrátí z Půlnočního království, udělá plány a hned začneme stavět."
V duchu dobových filmových agitek horuje se i v Pyšné princezně pro práci. "Teď ještě nemohu, ale večer po práci přijdu," slibuje král Miroslav alias zahradník princezně Krasomile.
Zvlášť bdělou a ostražitou mezi schvalovateli scénářů byla spisovatelka Marie Pujmanová. Bořivoj Zeman vzpomínal, jak se rozkatila kvůli záběru, kdy král Miroslav vstoupí za jasné noci do zahrady.
"Soudruzi, takový naturalismus nemá v socialistickém filmu, navíc pro děti, co dělat!
Pyšná princezna
Vždyť je to ohavné, ukazovat krále při takové přízemní věci!" Pak s uzarděním přečetla: "Král Miroslav se zastaví, pozoruje hvězdy a močí." Vše se záhy vysvětlilo. Šlo o překlep, správně mělo být "mlčí".
Zajímavé je, že jiné věcné chyby si posuzovatelé nevšimli. Na útěku jedí král Miroslav s Krasomilou švestky, jedna z nich se náhle promění v třešni. "Miroslav sedí na stromě a chroupe švestky. Když Krasomila přistoupí ke stromu, seskočí a obejme se s ní. Krasomila se mu rozzářeně dívá do očí a udýchaně se svěřuje: "Bála jsem se, že tě ani nedohoním."
Miroslav srdečně odpovídá: "Věřil jsem, že za mnou přijdeš. A tak jsem na tebe počkal."
Pyšná princezna
Za této řeči drží dívce před obličejem pěknou švestku, kterou jí posléze vloží do úst. Krasomile se tato hra líbí, a tak jí podá další třešně. "Zázračného růstu švestek a třešní na jednom stromě si tehdejší bedliví strážci nevšimli. Vždyť jim šlo přece o důležitější věci.
Co jsme neviděli
Jestli jedli oba milenci na útěku švestky, nebo třešně, nikdo z diváků neví. V konečné verzi filmové pohádky se toho ještě změnilo - po výtce kouzlením či lépe řečeno čarováním všemožných a všemocných schvalovatelů - mnohem a mnohem víc. Některé postavy zmizely mávnutím kouzelného proutku úplně.
Pyšná princezna
Původně měl starou a moudrou chůvu král Miroslav, zatímco o Krasomilu pečovala komorná Blažena. Ta milovala Vítka a leccos mu o princezně prozradila. Třeba i to, že Krasomila má na tváři pihu, za kterou se stydí a ukrývá ji pod vrstvou líčidel. Vítek o této princeznině intimnosti iniciativně informuje krále Miroslava. Krasomile se podaří uprchnout ze zámku v Blaženiných šatech, zatímco věrná komorná ošálí zbrojnoše v přestrojení za princeznu. Přišli jsme o komickou postavu pana Zajíce, jednoho z vrchních dvořanů Půlnočního království. Pan Zajíc je proto komický, že vyniká otylostí, což mělo být směšné, kdyby kupříkladu jel na koni. Jak byl pan Zajíc před podřízenými velký, doma se téměř vešel pod pantofel přísné manželky Kateřiny.
Pyšná princezna
Autoři nadělili Krasomile o jednoho nápadníka víc. Byl jím mocný král Bojeslav. Už od první verze scénáře, která byla dopsána 14. září 1950, se diváci mohli těšit na kouzelnou květinu, kterou král Miroslav naučí písničku.
Ne, ještě to nebyla ta o kouzelném poupátku, jejíž text napsal František Hrubín. Květina zpívala písničku, kterou král Miroslav slyšel od Vítka - a toho ji naučila Blažena:
Kdo má milou doma, ani neví, co má.
Kdo ji má přes pole, přesmutné pachole.
Musí za ní jíti, byť měl krk sraziti.
Původně pokračuje náprava pyšné Krasomily až do úplného závěru. Král přivede princeznu na svůj zámek, do kterého vejde sám, aby pro oba zajistil práci. Krasomila pak pomáhá šít šaty pro Miroslavovu nevěstu. Zahradníka už nespatří. Objeví se před ní Miroslav v královském oděvu a žádá ji, aby mu zavázala střevíc. Teprve pak Krasomile odhalí svou "identitu"a koná se slavná svatba.
Výlet do pohádkové země
Pyšná princezna
Pro ty, kdož by chtěli vidět na vlastní oči místa Půlnočního království a Země krále Miroslava, máme přesný cestovní plán.
Nepotřebujete létající koberec ani sedmimílové boty. Stařičký pan král z Půlnočního království sídlil na Hluboké. Za králem Miroslavem musíme na zámek do Českého Krumlova, z něhož hraje pouze věž, ostatní záběry byly natočeny v telčském zámku. Ve skalnatém údolí u Všemil postavili filmaři celou vesničku, v Jetřichovicích opravili polorozpadlý mlýn, u Děčína byl zbudován kus hranice mezi oběma pohádkovými zeměmi. Dobře víme, která z nich připomíná spáleniště s pozadím sopečných útvarů, zatímco pro druhou, tu "naši", dovezli rekvizitáři květy. Původně měla být hraničním předělem mohutná sosna s vyrytými výsostnými znaky obou království. Málo kontrastní, usoudil někdo povolaný, proto v barrandovských dílnách vyrobili dva ukazatele, jeden jasný, druhý temný a ještě projistotu na něj usadili supa. Známý čedičový útvar nazývaný "varhany", kde se skryjí Miroslav s Krasomilou před zbrojnoši, hledejte v blízkosti České Kamenice.
Ti z cestovatelů, kteří se vyzbrojí fotoaparáty, mohou nám své výtvory pro porovnání s filmovými záběry poslat.
Řekni nám zrcadlo
Pyšná princezna
Jak máme hodnotit první pohádku? ptali se více i méně slovutní kritici. Mnohým zrcadlo odvětilo: Hlavně ideologicky. A podle hesla Sovětský svaz náš vzor!
"Vedle pohádek sovětských, učících nás dobru a spravedlnosti, dýšících lidovými tradicemi národů Sovětského svazu, objevily se na našich plátnech pohádky vyrobené hollywoodskými černokněžníky, hýřící nevkusem, hloupostí a zlým úmyslem. To nebyly pohádky, to bylo jedovaté narkotikum. Jenom náš film mlčel a mlčel. Čekali jsme dlouho, ale nakonec jsme se přece dočkali."
Těmito slovy vyprovodili Pyšnou princeznu za diváky v časopisu Kino. A po premiéře. Bláhový ten, kdo by se domníval, že Pyšná princezna, královna našich filmových pohádek, nejnavštěvovanější český film v dosavadní historii, byla velebena a uctívána hned po svém zrození.
Pyšná princezna
"Tvůrci při realizaci postavy krále Miroslava všechnu jeho charakterovou čistotu a vnitřní krásu přikryli vnější efektní líbivostí. Při styku s lidem král štědře rozdává povrchní a nekonkrétní rady do života. Pro toto je typická scéna, v níž přijíždí ke skupině dívek špatným způsobem shrabujícím seno. (Jak mohl režisér projevit takovou technickou neznalost jedné ze základních zemědělských prací?)
Ve scénách, které vyžadovaly bohatýrskou vášnivost, mladické nadšení a zaujetí, projevoval se Rážův Miroslav jako změkčilý - a dokoncese nabízí slovo "senilní" - typ."
"Krasomila se chce naučit hrát na loutnu. A proč právě na ni? Uvážil režisér, že setře národnost pohádky, použije-li loutnu, která je románským nástrojem, a že jejím přednesem odnárodní i český charakter písně?"
"Daleko lepší by bylo, kdyby se D. C. Vačkář poučil a více čerpal z národních písní. Lidé by pak zpěvem nevychvalovali práci, ale zpívali by si při ní a tím vyjadřovali svou radost ze života a díla."
"Se stejnými problémy se setkával architekt J. Pacák při interiérových stavbách. Bylo by mu prospělo, kdyby se více poučil ve stránkách pohádek Boženy Němcové, a ne na Cocteauových a Duvivierových dekadentních filmových básních."
"Autoři se nedobrali síly lidové tvořivosti, neodkryli hluboké kořeny české pohádky a nepronikli k duši národa."
Dobrozdání protagonistů
Na otázku, co způsobilo triumfální úspěch Pyšné princezny, odpověděla Alena Vránová, představitelka Krasomily: "Princezna i král jsou pohlední lidé - odpusťte mou neskromnost, kouzelná je krajina, ve filmu se mluví hezky česky, pýcha a ostatní nectnosti jsou po zásluze potrestány a ti dva se nakonec vezmou. Neteče tam krev a nestřílí se ani lukem."
Pyšná princezna
Zajímavým svědectvím překvapil čtenáře své vzpomínkové knihy Ve znamení náhody Karel Effa, který si zahrál strážce pokladu: "V létě v dvaapadesátém roce jsem byl pozván na Hlubokou, neboť mi byla svěřena role rádce ve filmu Pyšná princezna. Koho by tenkrát napadlo, že tahle překrásná pohádka bude dodnes držet rekord v návštěvnosti našich kin. Před natáčením, již nalíčeni, jsme seděli v místní cukrárně, a tu přijel výlet dětí z Tábora. Sotva uviděly pohádkové postavy, začaly s velkým zájmem kroužit kolem nás.
"Jé, paní učitelko, princ," volaly děti nadšeně a jedno z nich potěžkávalo pytlík peněz, který měl za pasem Miloš Kopecký. Když nás odpoledne děti uviděly natáčet na zámku, jak rozhazujeme květiny na cestu a ustupujeme před princeznou,rozplynuly se jejich představy o setkání s pohádkovými bytostmi, neboť rázem pochopily, že tady filmujeme.
Titulní roli ve filmu Pyšná princezna hrála Alena Vránová a krále Miroslava Vladimír Ráž. Oba dodnes nevědí, že jsem byl svědkem jejich počínající lásky. Místní občané na Hluboké pozvali režiséra Bořivoje Zemana a několik herců do privátu na víno. Byli jsme mladí, pít jsme nedovedli a pozdě večer jsme se vraceli v povznesené náladě domů. Pojednou jsem pocítil strašnou únavu, vlezl jsem si ve tmě v parku pod lavičku a usnul. Když jsem se probudil, viděl jsem před sebou dva páry nohou. Slyšel jsem něžná slova lásky, která vzplanula v srdcích mého kolegy a kolegyně stejně jako v srdcích filmových postav, které hráli."
Vzpomíná Vladimír Ráž (král Miroslav): "Pyšná princezna běžela v televizi, a přestože naše dcera seděla mezi námi, rozplakala se při prvním okamžiku, kdy viděla, jak se král Miroslav s Pyšnou princeznou ocitnou na útěku, pronásledováni zbrojnoši. Marné bylo naše vysvětlování, že se nám nemůže nic stát, museli jsme televizi vypnout.
Co je důvodem úspěchu Pyšné princezny? Skrz naskrz pozitivní postava krále Miroslava, vynikající sestava tvůrců i ideální herecká konstelace. A také to, že naše skutečná láska se prolnula do filmu.
Pyšná princezna
Po letech se mělo točit pokračování. Ale scénář se nám nelíbil. Král s manželkou Krasomilou žijí v odcizení, nerozumějí si s dcerou, která se - jako kdysi její maminka - také zamiluje do zahradníka, ovšem pravého. Ve filmu mělybýt i hodně dramatické a přímo hororové scény, odehrávající se například v hrobce."Pochopitelně oba představitelé hlavních rolí neradi odpovídali na otázky týkající se jejich hereckého účinkování v Pyšné princezně. Vždyťuž odpověděli tolikrát! Proto když svolil Vladimír Ráž, že mi poskytne rozhovor pro časopis Záběr, měl jedinou podmínku:"Pyšné princezně se, prosím vás, vyhneme."Jen jsme se usadili v kavárně Savarin, přistoupil k našemu stolku rozradostněný muž tmavé pleti a zahlaholil: "Ať žije král Miroslav!" Režisér Bořivoj Zeman se rozhovorům o svém nejoblíbenějším filmu nevyhýbal (režíroval další pohádky Byl jednou jeden král, Šíleně smutná princezna, Honza málem králem a veselohry Dovolená s Andělem, Anděl na horách i parodii Fantom Morrisvillu).
Rád prohlašoval: "Návštěvnost filmů, které jsem dělal, je pro mne trvalým uspokojením. "Poslední údaje z Ústřední půjčovny filmů měl k 1. lednu 1984. K tomuto datu vidělo v našich kinech Pyšnou princeznu 10 milionů 513 tisíc 812 diváků, kteří odevzdali na vstupném 18 milionů 354 tisíc 358 Kčs (film byl natočen ještě před měnovou reformou za 3 miliony 237 tisíc korun).
Jak se dostával humor do Pyšné princezny, když víme, že v pohádce Boženy Němcové není?" Už při psaní scénáře, který jsme se scenáristy Blochem a Kautským napsali za jediný měsíc. Troufám si říct, že to byla hlavně moje zásluha. Cítil jsem humor jako potřebný doplněk k lyrickému a poetickému v předloze.
Pyšná princezna
"Kritici pochválili a diváci se smáli situaci, kdy starý král je tak malý, či přesněji krátký, že nedosáhne z trůnu na zem... "To byl výsledek improvizace na scéně. Neměl jsem ani požadavek na architekta, aby udělal pro Stanislava Neumanna vyšší trůn. Když však jsme takové křeslo dostali, využili jsme toho. Improvizovali - a dobře i někteří herci. Musím poděkovat Miloši Kopeckému, který si vymyslel vlastní aranžmá dělení peněz, které přinese výběrčí daní. Kopeckého elegantní gesto, kdy dvěma prsty přisune z hromádek mince k sobě, vždy vyvolávalo salvy smíchu.
"Kolikrát jste viděl Pyšnou princeznu?" Na střihačském stole, než se vytvořila definitivní verze, tak asi dvěstěkrát. V kinech pouze desetkrát. Uvaděči mě totiž nechtěli pouštět zadarmo. "Kdybyste mohl opravovat, využil byste toho? Má vůbec Pyšná princezna chyby?" Má. Málo jsme prodali zpívající čarovnou květinu, kterou ovládal důmyslný mechanismus. Chybějí detailní záběry na ni. Za nepodařenou považuji scénu na nádvoří, kdy starý král běhá a střídavě volá: Trubte na poplach! Zrušte poplach! - Ta scéna má špatný rytmus. Škoda, že jsme nemohli natočit Pyšnou princeznu na barvu. Ale omezený příděl barevného materiálu získal Otakar Vávra pro film Nástup, protože tvrdil, že to je ideologicky důležitější dílo. "Není čeho litovat, pane režisére. Kde skončil barevný Nástup, zatímco černobílá, ale barvitá Pyšná princezna se stala nesmrtelnou, byť jí je"teprve" padesát roků.
 
Kouzelná moc lásky
Pyšná princezna
Pyšná princezna okouzlila hned při premiérovém uvedení nejen dětské diváky, ale i ty starší. Navzdory všem propagandistickým traktátům o podílu práce na nápravě pyšné Krasomily diváci poznali, že princeznu změnila láska.
Když se začala točit Pyšná princezna, jmenovala se ještě představitelka princezny Krasomily Alena Kohoutová. Jakmile se herečka rozvedla a provdala se za představitele krále Miroslava Vladimíra Ráže, napsal spisovatel Pavel Kohout hru, v níž odsoudil morálku špatného komunisty, který dobrému komunistovi odloudí manželku. Podle režiséra Bořivoje Zemana kouzelná moc lásky očarovala Pyšnou princeznu, a to hned dvojnásobným účinkem. S notnou dávkou ostychu vzpomínal pan režisér na dobu, kdy jako velmi zamilovaný novomanžel natáčel Pyšnou princeznu. Proto, jak s úsměvem zdůrazňoval, bylo velmi snadné - pro něho i pro Alenu Vránovou a Vladimíra Ráže - natočit nejen milostné scény, ale celý film, který by klidně mohl mít podtitul Ach, ta láska pohádková.
Také Bořivoj Zeman vstupoval podruhé do manželství. Poprvé byl ženatý s Alenou Vančurovou, dcerou spisovatele Vladislava Vančury, s níž se potkal v době okupace ve zlínských filmových ateliérech. Manželé, kteří neměli děti, se rozvedli.
Pyšná princezna
Z natáčení exteriérových scén na zámku Hluboká napsal Bořivoj Zeman své manželce: "Jsme na Hluboké a měli jsme velmi úspěšný den. Jednak už v Budějovicích, které jsme vzali cestou, ale hlavně tady - v zámecké zahradě. Zásluhou Kropáčka (kostýmní výtvarník, pozn. aut.), Rotha (kameraman), Pacáka (architekt) a snad i mojí vymyslelo se několik skutečně vtipných výzdob zahrady: houpačky v gotickém slohu pro princeznu, veliká stylová klec pro bílého páva atd. Mám ti velkou radost. Zítra budeme pokračovat, kéž by zase tak!"
Pyšná princezna
Milá odpověď jistě režiséra Bořivoje Zemana potěšila: "Jen abyste měli pěkné počasí a pohádka se pěkně dařila. Tolik Ti přeji, abys ji udělal opravdu hezky, abys s ní potěšil malé i velké. Jistě by Ti potom děkovali alespoň v duchu za čistou krásu, kterou by uviději. Vím, že to dokážeš."
Paní Jarmila Zemanová měla pravdu. A bylo i hodně diváků, kteří neděkovali jen v duchu.

Pyšná princezna
Námět: Henryk Bloch, Oldřich Kautský
Verše: František Hrubín
Scénář: Bořivoj Zeman, Henryk Bloch, Oldřich Kautský
Režie: Bořivoj Zeman
Kamera: Jan Roth
Hudba: Dalibor C. Vačkář
 
Hrají:
Alena Vránová - princezna Krasomila
Vladimír Ráž - král Miroslav
Stanislav Neumann - starý král
Marie Sýkorová - chůva
Jaroslav Seník - ministr Jakub
Miloš Kopecký - kancléř
Oldřich Dědek - ceremoniář
Karel Effa - strážce pokladu
Gustav Heverle - panoš Vítek
Josef Hlinomaz - výběrčí daní
a další
Pohádku do literární podoby upravila Jana Procházková.
 

Svátky

Včera : Oleg
Dnes : Matouš
Zítra : Darina

Photographers

Kalibutan
Snapshots for everyday

Oblíbené blogy

Český blogger
Daniel Deyl (Česky)

Reklamní odkazy

Easyfish
Stoprocentně přírodní krmiva pro vaše akvarijní ryby.
Fare - Valašské Klobouky
Kvalitní česká, nejen dětská obuv
Autoškola Navrátil
Populární autoškola, nejen pro Brno a okolí
Template Design ah-68 | Copyright © 2009 by Buena